Trump a Meloni: Dva pilíře Západu ve washingtonské Oválné pracovně dne 17.4.2025
Západ
V Oválné pracovně Bílého domu proběhlo ve čtvrtek 17.4.2025 jedno z těch setkání, na které si budoucí historici nejspíš vzpomenou jako na symbolické semknutí „nového Západu“ — prezident Donald Trump přivítal italskou premiérku Giorgii Meloni.
Setkání připomnělo, že přátelství mezi USA a Itálií není jen o pizze, módě a hollywoodských filmech s Robertem De Nirem, ale o společné civilizační misi. A přesně o tom oba lídři mluvili. Se samozřejmým patosem i trumpovsky hrubou přesností.
Meloni si zvolila 17. duben, den historického podpisu dohody, která umožnila Kolumbovi jeho slavnou plavbu. Ne náhodou. V její řeči zazněla touha navázat na odkaz evropsko-americké civilizace, která čelí vnitřní erozi ideologiemi, jež "chtějí vymazat naši historii". V tomhle směru s Trumpem hovořili jasně a synchronně: Západ se musí přestat omlouvat sám sobě a místo toho se pustit do opravdové obrany své existence — kulturní, ekonomické i vojenské.
Trump s Meloni diskutovali o tradičních těžkých tématech: obchodní vztahy, obrana, vesmír, LNG, jaderná energie a samozřejmě migrace. Všechna témata spojovalo jedno: návrat k suverenitě. Oba představitelé jsou přesvědčeni, že ilegální migrace není „lidskoprávní výzvou“, ale strukturálním útokem na stabilitu Západu. Meloni si pochvalovala, že migrace do Itálie klesla o 60 % a Trump potvrdil, že jeho politika v USA vede k „99% bezpečné“ hranici. Když pak prezident popisoval, kolik vrahů a drogových dealerů Bidenova administrativa pustila do země, zdálo se, že se do toho pustí s plamenometem místo mikrofonu.
Jak už je jeho zvykem, Trump otázky novinářů nebral jako nepříjemnost, ale jako příležitost k live streamu z jeho mozku. Věnoval se válce na Ukrajině, kde zopakoval, že „za něj by válka nikdy nezačala“, a potvrdil, že mírové iniciativy — včetně těch z Francie a Británie — vítá. V otázce předsedy Fedu Jeroma Powella byl ještě konkrétnější: „Když ho budu chtít vyhodit, bude pryč. Rychle.“ Dále rozebral ceny vajec (prý už zase dostupná díky jeho administrativě), inflaci (která podle něj prakticky neexistuje) a pochlubil se úspěšností svých tarifů, které „nám vydělávají miliardy, zatímco Biden tratil triliony.“
Trump se o Evropě nevyjadřoval právě s láskou: kritizoval její migrační politiku, slabost, měkkost. Ale když došlo na premiérku Meloni, rozzářil se jako v italské restauraci při pohledu na carbonaru. „Jestli bude Meloni premiérkou, Itálie bude naším nejlepším spojencem v Evropě.“ A protože „Italové milují Trumpa a volili ho,“ máme tu jasno: transatlantické přátelství bude v následujících letech hodně osobní záležitostí.
V době, kdy je Západ zpochybňován zevnitř i zvenčí, je aliance mezi USA a Itálií víc než diplomatickým gestem. Je to manifestace snahy postavit se na odpor vlně úpadku. Vize „Make the West Great Again“ není jen parafrází Trumpova známého sloganu, ale společným projektem dvou konzervativních vizionářů. Jeden to říká v caps locku, druhá s kultivovaným přízvukem — ale oba ví, že civilizace se bez odvahy a paměti neudrží.
A odpověď na otázku, co z toho bude mít Evropa?
No… možná nový Kurs Západu. A doufejme, že s přívlastkem „nevratný“.
