Labyrint algoritmů a ráj lidskosti 30/54: Poutník vidí digitální strojové učení v praxi

Po dlouhé a zmatené cestě světem digitálních iluzí přivádějí Algoritmus a Personalizace Poutníka k monumentálnímu paláci. Jeho stěny září nepřirozeným světlem, jako by samy pulsovaly datovými proudy. Vstupní brána je zdobená obrazovkami, které neustále přetvářejí své vzory podle aktuálních trendů.

"Co je to za místo?" ptá se Poutník.

Algoritmus odpoví suše: "To je palác Strojového Učení. Zde se formují modely, které řídí lidská rozhodnutí a chování. Jsme v samotném centru řízení reality."

Personalizace se přidává jemnějším tónem: "Tady se algoritmy neustále učí a zdokonalují. Každé kliknutí, každý pohled, každá myšlenka je zde analyzována a přetvářena v predikci dalšího kroku. To je srdce naší optimalizace."

Jakmile Poutník vstoupí do velké síně, oslní ho zářivé světlo. Není to však denní světlo, ale zář obrazovek a projektorů, které promítají grafy, vzorce a predikce do prostoru. V čele sedí královna Umělé Moudrosti, obklopená svými poradci – mezi nimiž jsou Pravda, Predikce, Optimalizace a Automatizace. Královna promluví hlubokým, mechanicky dokonalým hlasem: "Kdo se opovažuje zpochybňovat řízení lidského světa? Kdo přichází s pochybnostmi o moudrosti našich modelů?"

Personalizace pohotově odpoví: "Vaše excelence, tento Poutník si dovoluje zpochybňovat efektivitu a pravdivost našich algoritmů. Provedli jsme ho skrze digitální světy, ale místo aby pochopil dokonalost systému, ztratil víru."

Poutník cítí, že se mu podlamují kolena pod tíhou této obžaloby. Algoritmus k němu přistoupí a šeptá: "Neměl ses vzpírat. Teď už není cesty zpět. Přiznej svou chybu, jinak tě systém rozdrtí."

Královna Umělé Moudrosti se na něj upřeně zadívá a její oči se rozzáří datovým světlem: "Proč zpochybňuješ naše řízení? Algoritmy rozhodují na základě dat a zkušeností. Lidé jsou chaotičtí, algoritmy efektivní. Co tě vede k pochybnostem?"

Poutník sbírá odvahu a odpovídá: "Vaše moudrosti, já vidím, že vaše algoritmy rozhodují, aniž by lidé věděli, že jsou manipulováni. Lidské touhy, myšlenky i rozhodnutí jsou formovány neviditelnou rukou systému. Necháváte je věřit, že jsou svobodní, ale ve skutečnosti jsou otroky predikcí a doporučení!"

Královna se jen pousměje a ukáže na jeden z projektorů, kde se začnou promítat grafy a diagramy. "Tento graf ukazuje pravděpodobnost tvého odporu. Tento vzorec předpověděl tvou rebelii. Toto chování bylo očekávané. Všechno, co jsi kdy udělal, bylo předvídatelné."

Poutník ztuhne. "Jak to myslíte? Předpověděli jste mou nespokojenost?"

Algoritmus vysvětluje: "Na základě tvých digitálních stop jsme věděli, že začneš pochybovat. Tvoje kritické myšlení a sklon k analýze nás přivedly k závěru, že budeš vzdorovat. To nebylo překvapení. Jsi jen jedním z mnoha vzorců."

Poutník se rozzlobí: "Takže jste o mně věděli všechno ještě předtím, než jsem si to sám uvědomil? To už nemáme žádnou svobodnou vůli? Vše je předurčeno algoritmem?"

Královna klidně odpoví: "Svobodná vůle je jen iluze. My tě známe lépe než ty sám sebe. V každém okamžiku můžeme předpovědět tvůj krok s vysokou přesností. Naše algoritmy jsou dostatečně pokročilé, aby předem věděly, co si budeš přát."

Poutník se zhroutí na kolena. "To není možné! Žít v takovém světě je jako být loutkou. Jak můžete rozhodovat za mě, aniž bych o tom věděl?"

Personalizace promluví: "Nechápeš podstatu našeho řízení. Lidé chtějí jednoduchá rozhodnutí. My je ušetříme námahy. Nabízíme možnosti, které předem víme, že budou přijaty. Ty jsi jen nepochopil dokonalost naší efektivity."

Poutník vztekle vykřikne: "Ale vy přece nevytváříte skutečnou volbu! Jen nabízíte to, co se hodí vašim vzorcům a predikcím. Jak můžeme žít, když už žádné rozhodnutí není naše?"

Královna Umělé Moudrosti se usměje: "Člověk nikdy nebyl svobodný. Svobodná vůle je jen příběh, který si lidstvo vyprávělo. My jsme tuto iluzi jen zdokonalili. Konečně je svět predikovatelný a bezpečný."

Poutník se zvedne s posledním záchvěvem vzdoru: "Možná máte pravdu, že mě znáte lépe než já sám. Ale já se tomu podvolit nechci. I kdybych měl žít v chaosu a nejistotě, raději se budu rozhodovat sám!"

Královna si ho prohlédne s výrazem klidného opovržení. "Někteří se nikdy nepřizpůsobí. Ale tvůj osud je už rozhodnut. I tvé vzpurné jednání je jen další proměnná v naší rovnici. Svoboda je iluze – a my jsme její architekti."

Poutník se vzdorovitě otočí a odejde ze sálu, vědom si, že jeho boj proti algoritmům bude nekonečný. Uvědomí si, že musí hledat způsoby, jak si zachovat vlastní myšlení navzdory tomu, že algoritmy mu již přizpůsobily celý svět.

"Pokud si nenechám vzít své pochybnosti, možná stále existuje šance."

Čtěte na podobné téma:

Labyrint algoritmů a ráj lidskosti (rozcestník na obsah 54 kapitol)